Pracovní čtyřkolka – specifikace

Technická specifikace ATV čtyřkolky

Pokud máte jakýkoliv dotaz ohledně našeho sortimentu, tak neváhejte a ozvěte se nám pomocí formuláře níže – rádi Vám poradíme!

Čtyřkolka je dvoustopé motorové vozidlo určené především pro jízdu v terénu, přičemž má díky menším rozměrům a hmotnosti vyšší mobilitu než terénní automobil a díky čtyřem kolům větší stabilitu než terénní motocykl. Ve světě se pro čtyřkolky používá zkratka ATV (All-terrain vehicle), u nás se však zažil prostý název čtyřkolky, někdy také quad. Podle použití je čtyřkolky možné dělit na sportovní, dětské, silniční cestovní a užitkové pracovní. Podle silničního zákona spadají čtyřkolky do těchto skupin vozidel:

• AM – čtyřkolky „o hmotnosti v nenaloženém stavu nejvýše 350 kg se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 cm³ nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW“
• B1 – čtyřkolky, „jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v nenaloženém stavu nepřevyšuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k přepravě zboží“
• B – čtyřkolky, jejichž výkon je vyšší než 15 kW a hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg.

Pracovní čtyřkolky obvykle patří do skupiny vozidel s označením B. Bývají robustnější a vyšší a bývají vybaveny různými doplňkovými zařízeními – nosiče, navijáky, tažná zařízení. K pracovním čtyřkolkám se kromě různých přívěsů dají připojit i radlice, pluhy, sekačky, sněžné frézy apod.

Technické parametry pracovních čtyřkolek jsou uvedeny v následující tabulce:

Motory:

Pohon čtyřkolek je zajišťován pomocí spalovacích motorů. U starších typů čtyřkolek byly pro svoji jednoduchost a výkonnost používány spíše dvoudobé zážehové spalovací motory, někdy i se vzduchovým chlazením. Postupem času, se zvětšujícím se důrazem na emise výfukových plynů, se zmenšováním rozměrů a zároveň se zvyšujícím se výkonem a také kvůli nižší spotřebě, začaly být čtyřkolky vybavovány čtyřdobými zážehovými motory. Dnes se až na malé výjimky prodávají čtyřkolky právě s těmito čtyřdobými zážehovými motory s kapalinovým chlazením s nuceným oběhem. Od chlazení motoru vzduchem se dnes už upouští.

U menších a méně výkonných čtyřkolek se používají jednoválcové čtyřdobé zážehové motory. U pracovních čtyřkolek bývá dvouválcový motor.

Chlazení motoru s nuceným kapalinovým oběhem je zajišťováno pomocí náporového chladiče s elektrickým ventilátorem. Ten se zapíná až při nedostatečném chlazení náporem vzduchu. Chladícím médiem je kapalinová směs, která má standardně bod tuhnutí -35 °C a nižší a má antikorozní účinky. Při tuhnutí vytváří rosol a velké krystalky sněhu. Díky větší hustotě zároveň odolává i vysokým teplotám a má vyšší bod výparu. Ve spojení s přetlakovým ventilem, který se vyskytuje u všech strojů s nuceným kapalinovým oběhem, se tento bod posouvá až na hodnotu 120 – 130 °C. Kdyby byla použita jako chladící médium voda, pohybovala by se tato teplota kolem 110 °C a při teplotách pod bodem mrazu by hrozilo roztržení bloku motoru a chladiče díky zvyšování objemu vody v tuhém stavu.

Převodovka:

Pracovní čtyřkolky se vyznačují převodovkou s normální rychlostí dopředu pro běžné užívání, takzvanou pracovní rychlostí dopředu, která je redukována pro větší tažnou sílu, neutrálem a zpětnou rychlostí. Převodovka není vybavena synchronizací mezi rychlostmi.

Variátor:

Spojka je řešena pomocí variátoru, který je v nízkých otáčkách odpojený a volně prokluzuje po řemenu. Pokud není zařazena žádná rychlost, pomáhá variátor roztáčet kola převodovky, čímž je docíleno lehčího přeřazování rychlostí. Řazení je však možné jen při zastavení stroje a volnoběžných otáčkách motoru.

Variátor nastavuje široký rozptyl převodového poměru při různé pojezdové rychlosti, různých otáčkách motoru a rozdílném zatížení. Variátor nastavuje takový převodový poměr, aby měl motor vždy otáčky, v kterých má nejvyšší točivý moment a největší účinnost.

Rám:

Rám čtyřkolek je tvořen svařencem z ocelových trubkových a jäckelových profilů. Je nosným prvkem motoru, převodovky, rozvodovky, nádrže a dalších komponentů. K rámu je připevněna odpružená zadní náprava a přední pružná výkyvná ramena kol. Na rám se montují další prvky z lehkých slitin kovů, například z hliníku, a plastové části. Ty pak vytvářejí čtyřkolku jako celek. Vpředu je k rámu pevně připevněn naviják sloužící pro vytažení čtyřkolky při zapadnutí, vzadu pak zadní závěsné zařízení, které slouží k tahání přípojných vozidel.

Brzdy

Čtyřkolky jsou vybaveny třemi kotoučovými brzdami, dvěma dvou nebo čtyřpístkovými kotoučovými brzdami vpředu pro každé kolo zvlášť a dvou nebo čtyř pístkovou kotoučovou brzdou umístěnou na zadní nápravě na kardanové hřídeli. Na zadní nápravě se používá jen jedna brzda, zaprvé z důvodu nižšího brzdného účinku zadní nápravy a za druhé z důvodu, že zadní náprava není vybavena diferenciálem – brzdy na každém kole, jako je tomu u auta, by tedy byly zbytečné.

Řízení:

Čtyřkolka je vybavena řídítky podobnými řídítkům na motocyklu. Plyn se ovládá palcem pravé ruky, páčkou umístěnou na pravé straně řídítek. Řídítka jsou po obou stranách osazena také brzdovými pákami, zpětnými zrcátky a po pravé straně zkratovačem zapalování pro nouzové vypnutí motoru.

Od řídítek vede hřídel k posilovači řízení, který ovládá přední kola táhlem a čepem řízení. Ne všechny čtyřkolky jsou posilovačem řízení vybaveny, mohou mít hřebenové, nebo táhlové řízení.

Kola:

Na pracovních čtyřkolkách jsou nízkotlaká balonová kola s hrubým vzorem. Kola mají vyšší třecí odpor, zato však vykazují lepší trakci v terénu. Jelikož má většina pracovních čtyřkolek poháněná všechna kola, je možné vyměnit kola za speciální pásy pro ještě vyšší trakci. Tyto pásy jsou vyráběny buď speciálně pro jízdu po sněhu, nebo pro použití na sněhu i v létě (univerzální pásy).

Autor článku: Zbyněk Kyncl